Zásady zemědělského fotografa
   
 
Vážení fotografové a návštěvníci těchto stránek, při každodenním posuzování zaslaných fotografií a téměř každodenním fotografování jsem se rozhodl sepsat Zásady zemědělského fotografa. Tyto zásady jsou určené pro amatérské fotografy, kteří fotografují pro radost a kteří se chtějí o své výtvory podělit s ostatními tak, aby se za ně nemuseli stydět. Pro fotografy, kteří nedisponují profesionální fotografickou technikou, ale například obyčejným kompaktem. Zásady by vám měly pomoci vytvořit fotografie, ze kterých budete mít radost nejen vy, ale i ostatní, kteří si je budou případně pohlížet.

Učený z nebe nespadl, vše je otázka cviku a umu, což znamená, že některé fotografie, které se objeví na stránkách zemedelskefoto.net nebudou vždy ve všech bodech přísně splňovat tyto zásady. Každá galerie a v ní každá fotografie je individuálně posuzovaná především v kontextu všech ostatních galerií a fotografií. Dbejte především vy sami na to, aby fotografií, které nesplňují některou ze těchto zásad, bylo co nejméně. Nebudete pak zbytečně zklamaní z kritiky ostatních nebo z nezařazení fotografií do galerie.

Chtěl bych také všem čtenářům sdělit, že tyto zásady vznikly výhradně pro fotografy, kteří zasílají fotografie na stránky zemedelskefoto.net. Jsou soupisem osobních zkušeností autora stránek zemedelskefoto.net a nejedná se žádnou kopii zásad, uvedených na jiných fotografických webech, ani o pokus o jejich parodování.

Text zásad je trochu rozsáhlejší, ale pokud najdete čas a chuť si ho přečíst celý, myslím, že nebudete litovat. Kdyby by měl někdo pocit, že jsem některou zásadu vynechal, že zde chybí a že by zde být měla, nechť ji zašle jako kompletní odstavec na zemedelskefoto@seznam.cz .
   
 
1. Nikdy nefotíme proti slunci! Dbáme na to, abychom vždy měli slunce za zády, popřípadě aby svítilo ze strany (ovšem v takovém případě fotíme šikmo tuto osvětlenou stranu objektu). Pokud fotíme proti slunci, jsou objekty na fotce příliš tmavé a fotografie je nepoužitelná. Pro fotografa to znamená zbytečnou námahu na focení a zbytečně zabrané místo na paměťovém médiu. Stejně tak zbytečná je i fotografie příliš přesvětlená, která občas vzniká automatickým zesvětlením objektu fotoaparátem při focení proti slunci. Výjimka – určitou výjimku představují fotografie záměrně focené proti slunci, především při jeho západu. Takové fotografie mají nádech umělecké fotografie. Ale pozor, rozhodně tak nevypadají všechny takto pořízené snímky.
 
 
2. Fotografování pod mrakem. Představa skutečnosti, že kvalitní fotografie vznikají pouze za plného slunce je mylná. Kvalitní fotografie lze pořídit za každého počasí, ovšem chce to více námahy. Navíc občas je třeba vyfotit činnost, která se odehrává pouze jeden nebo dva dny, kdy je nepříznivé počasí a čekat na slunce je nereálné, protože toto čekání se může protáhnout i na 1 rok. Pokud fotíme za počasí pod mrakem, vždy si vybereme směr, abychom objekt fotili proti tmavší části oblohy – světlejší část máme za zády. Pokud je obloha jednolitá, je to jedno. V takovém případě si musíme pohrát s nastavením světlosti na fotoaparátu, což je otázka citu a cviku každého fotografa (fotografie nesmí být příliš tmavá ani příliš světlá). V takových světelných podmínkách fotíme objekty z co nejmenší vzdálenosti. Čím větší použijeme zoom, tím méně kvalitní fotografie se nám podaří (neostrá, bez reálných barev). Tento bod platí i pro fotografování za soumraku, které je hojně využívané v pozdním létě po návratu že školy či zaměstnání, kdy se dříve stmívá, a my se snažíme ještě pořídit několik snímků.
 
 
3. Zachycení situace (na poli, na statku apod.) Každý fotograf by se měl rozhodnout, zda mu jde o zachycení situace, která se odehrává na poli, statku, nebo zda mu jde o prosté zachycení objektu (stroje, zařízení apod.). Pokud fotí zemědělství jako takové, a chce věrně zachytit situaci, pak je nesmyslné jakkoli upravovat prostředí nebo objekty, či se vyhýbat fotografovaným objektům. Zbytečné je například zavírat dveře na strojích, vyřazovat fotografie s posádkou strojů, pokud jim to nevadí, že budou na fotce, eliminovat objekty v poli (keře, sloupy vysokého napětí a podobně), kterých jsou u nás plná pole – samozřejmě nesmí být fotografovaný objekt za nimi… Při focení situace je zbytečné vymýšlet focení s nahnutým fotoaparátem o např. 45 stupňů, taková fotografie působí zkresleně a navíc se špatně prohlíží. Při rozhodnutí fotit konkrétní objekt, platí výše uvedené body pouze omezeně.
 
 
4. Rozmazané fotografie. Jakékoliv i slabé rozmazání fotografie je nežádoucí a takovou fotografii můžeme ihned smazat, neboť je bezcenná. V případě, že máme objekt zachycen pouze na několika fotografiích, a všechny jsou rozmazané (což se občas stane každému), jsou tyto fotografie cenné pouze pro nás, protože jsme „u toho byli“, ale ukazovat je ostatním nemá příliš cenu. Spíše bychom si udělali ostudu.
 
 
5. Fotografování přes objekty. Pokud se rozhodneme zachytit objekt přes jiný objekt, velice dbáme na to, abychom nenapáchali více škody než užitku. Příkladem je focení stroje na poli přes rostlinu, stéblo, klas apod. Pokud se pro takovou fotografii rozhodneme, neměl by objekt v popředí zakrývat objekt v pozadí ani z části a měl by být alespoň zajímavý. Pokud si tedy vybereme nějaké stéblo trávy, kopřivu, lebedu, merlík, a podobně, není to úplně vhodné. Je zajímavé, pokud je to zejména sklízená plodina – klas obiloviny, kukuřice, slunečnice a je v ostrém detailu. Pokud jsou oba objekty – jak ten v popředí, tak ten v pozadí – rozmazané, je taková fotografie bezcenná. Vždy by měl být alespoň jeden objekt ostrý. Pokud se rozhodneme fotit z kabiny stroje připojené zařízení, popřípadě jiný stoj, konáme tak pouze v případě, že máme okno kabiny čisté a pokud bude na záběru vidět alespoň něco zajímavého. Připojené zařízení zahalené do oblaku prachu není úplně vhodné fotografovat. Přes špinavé okno nemá cenu pořizovat fotografie, jde o zbytečnou námahu na vytvoření špatných snímků. Vždy dbáme na to, abychom neměli v okně svůj nebo jakýkoliv jiný odraz.
 
 
6. Fotografování mobilním telefonem. Výše uvedené body samozřejmě platí i pro mobilní telefon. I přes pokročilé možnosti tohoto zařízení by měl správný fotograf používat především fotoaparát. Pochopitelně ho nemá každý, v tom případě by měl ten, kdo fotí mobilním telefonem pečlivě uvážit, zda takové fotografie mohou ostatní ocenit, či spíše zkritizovat. Mobilní telefon je z hlediska focení vhodné používat pro zachycení nenadálé události, kdy fotograf nemá s sebou fotoaparát. Pokud se však fotograf rozhodne udělat kvalitní galerii, měl by se opravdu focení mobilním telefonem vyhnout.
 
 

7. Fotografování dle citu. Důležitou zásadou je, že bychom měli fotografovat to, co vidíme. Pokud se nám libí nějaký pohled, který máme před očima, snažíme se ho zachytit. Nemá cenu spěchat s nafocením nějakého objektu, činnosti, ale vždy si počkat na vhodný moment, který se naskytne (rozestavení objektů na poli apod.). Není umění nasekat 500 fotografií a pak z nich vybrat 10 kvalitních, umění je pořídit 20 snímků a z nich vybrat 10 kvalitních. Pochopitelně vždy není čas čekat na poli dvě tři hodiny, až se objekty rozestaví, ani na to není vždy vhodné pole (hraje velkou roli), v tom případě je pořízení kvalitních zajímavých fotek ještě větší umění hodné ocenění.

 
 

8. Fotografování z dálky. V době digitálních fotoaparátů, které mají 3x až 20x optický zoom (některé i větší) není jistě problém fotografovat objekty přes celé pole. Dbejte však na to, že čím větší zoom použijete, tím je fotografie více ovlivněna vnějšími podmínkami – chvění vzduchu, nečistoty ve vzduchu, světelné dispozice. Pokud budete pořizovat snímek objektu přes celé pole, a tento objekt bude někde uprostřed fotografie zabírat asi tak 10 – 20 % rozměru celé fotografie, není to úplně vhodné. Takovou fotografii lze použít pouze pro zachycení celkového rozměru pole a objektů na něm, ale stačí jedna až dvě. Celá galerie sestavená z takových fotografií, na kterých je miniaturní objekt, focený z asi kilometrové vzdálenosti není příliš vhodná pro ukazování.